Chvilky poezie

Rodný domove

Sakra dlouhá báseň, u které jsem se zapotila. Dnes po sedmi letech prošla lehkou redakční úpravou. Jak určitě tušíte, vznikla, když jsem odcházela z domova. Nikdy svého rozhodnutí nelituji a bohužel, se nikdy vrátit nehodlám!

Sbohem navždy mé rodné město, mé rodné lány, můj domove.

Odcházím jako vyhnanec, jako zbabělec, jako pobitý hrdina.

Nevážím si rodného krovu, však věř, že se k Tobě navrátím, všechno prominu.

Vzpomínat budu jen v dobrém, to mi věř, ale tentokrát opravdu odcházím, nic nezapomenu.

Jen kus mého srdce tu dlí, kus prožitého života, musím jít.

Sbohem navždy mé rodné město, mé rodné lány, můj domove.

Navrátím se k Tobě pokořená, s hlavou svěšenou, věrný pes jsem.

Však hrdý na mě budeš, bohatá moudrem a srdcem laskavějším.

O pár let starší, vrásky přibudou a těch starostí, stesku. Měj se, můj domove.

Prosím, Tebe rodný domove, nezavírej dveře, otevři okna dokořán, tvůj služebník na cestu životem musí jít.

Otevírej a přece mávej!

Sbohem navždy mé rodné město, mé rodné lány, můj domove.

Neplač nad mým rozhodnutím, nad mou krutostí, však pochopím.

Půl věcí zanechávám, půl věcí odebírám, mé vzpomínky celé jsou.

Skládám je jak mozaiku, díl po dílu, zlé i dobré, odpouštím Tvé hříchy.

Prosím Tebe o odpuštění i za mé hříchy, tento hřích nesplatím, to vím.

Nalistuj stránky bible, věřící nejsem, ale modli se nad mým osudem.

Sbohem navždy mé rodné město, mé rodné lány, můj domove.

Povoz mě čeká, poslední okamžiky, od příště to budou týdny.

Vše mám, snad, nejvěrnějšího přítele tu musím zanechat.

Němou tvář, která chápe, že vedle mě spát nebude.

Od zítřka spíme každý sám, příteli můj, ráda tě mám, vzpomínej na chvíle veselé a dobré.

Zavírám dveře pokoje, dveře domu, navždy odcházím.

Sbohem navždy mé rodné město, mé rodné lány, můj domove.

Zlá můra smíchem pláče nad mým osudem, chápu, musím jít.

Nesmíš se smát, já se musím bít o kus chleba, o kus uznání, ty nic!

Cvakl zámek ve dveřích, schody počítám, odcházím, od Tebe domove.

V mé mysli zůstáváš i ty příteli věrný, nezapomínejte na mě!

Sbohem navždy mé rodné město, mé rodné lány, můj domove.